Rozmazlení zemědělci?

Rozmazlení čeští zemědělci?

Chystáme další ročník akce pro zemědělskou i nezemědělskou veřejnost Dožínky – Den zemědělců, potravinářů a venkova Pardubického kraje. S příchodem jara se však objevují články v různých plátcích, kde hodnotí ještě tu loňskou úrodu a zisk.

Dožínky znamenají slavnost, že se sklidila úroda a děkuje se za to sedlákům. Tradici dožínek udržují v evropských i mimoevropských zemích dodnes. U nás ve 20. století dostaly tyto slavnosti punc politické akce. I tak se píše o dožínkách v encyklopedii.

Po přečtení pár článků, které si vzaly na paškál zemědělství jako takové, si říkám, že špatné světlo nepadlo jen na dožínky.  V podstatě jsem se dozvěděla, že zemědělci jsou „vyžerky“ dotací.

Veřejnost nás vnímá tak, že neděláme nic. Ničíme pole, sejeme pouze řepku, a když sklízíme, překážíme na silnicích. Prášíme a hlučíme. Vytrvalci, kteří snad už jen z piety drží poslední chovy prasat, smrdí v okolí.

Přeháním, ale úplně daleko od názoru některých nejsem. Zpět k publikovanému. Pár stránek na to čtu stesky o kvalitě jídla, které nám servírují v supermarketech. Původ je v tuto chvíli docela fuk. Na české výrobce tlačí řetězce, aby vyráběly za co nejnižší ceny. Co bude ve výrobku je vcelku jedno, hlavně ať je levný. Cizí výrobky mají také úplně jiné složení. Příkladem byl německý jogurt na českém pultu, který obsahoval škrob. Ten stejný jogurt stejné značky v Německu ale žádný škrob neměl. Běžte si koupit máslo. Z nabídky je nejlevnější to německé, polské nebo belgické. České máslo často nejde pod 40 Kč.  Sleduji při nákupech lidi. Začínají studovat obaly výrobků, a tak jsem byla několikrát svědkem toho, že německé máslo za 30 Kč paní koupila s ulevujícím komentářem – to je německý, to nebude špatný. Polským potravinám věříme asi nejméně. No, myslím, že ani polské potraviny nejsou špatné, pokud je kupujete v Polsku. Pokud ale nechceme být několikrát skloňovanou popelnicí okolních států, měli bychom podpořit naše zemědělce. Bez nich by to mohlo dopadnout taky tak, že pro kvalitní potraviny budeme muset někam za hranice.

Proč jsme neustále haněni? Proč někoho tolik „bolí“ naše tržby v sektoru za minulý rok? A když už to někoho trápí, měl by se také zajímat o celistvou informaci. Tohle je vytrhané z kontextu. Proč nejsou takto diskutované tržby bank, které nejsou ani české? Proč někdo neřekne, že byla vloni neskutečně bohatá úroda a letos to tak vůbec nemusí být. Že neustále stoupají ceny vstupů – chemie, hnojiva. (Pro ekology – bez nich to jde opravdu těžko ve velkém a v konkurenčním prostředí. A jestli nakonec nebude větší zlo konzumovat obilí s mykotoxiny, které nebylo ošetřeno chemií než to obilí, které ošetřené bylo.)

Není pravdou, že základní výrobní prostředek všech pěstitelů – půdu – jen ždímeme a ničíme. Eroze je teď úplné zaklínadlo. Větší problém spatřuji v zástavbě. Kvalitní půdu zaléváme betonem, abychom měli nová logistická centra. Proč se nepíše o tomhle? 15 hektarů zemědělské půdy denně nám v ČR ubývá. Nevratně.

Jistě, kdo hospodaří na sto hektarech s pár kravkami, může si dovolit asi jinou filozofii než zemědělci, kteří mají 800 krav. Jsou nuceni vyrábět co nejvíc za co nejméně, ale to jsou principy ekonomiky. Proto se dbá na hygienu, pohodu, vyvážené krmení zvířat. Kdyby totiž velká družstva jela podle principů téměř hobby chovatele, ceny mléka by byly někde jinde. Buďto by krachly samotné firmy nebo velmi nadneseně by se musela cena navýšit i dál. Tedy zaplatil by to konečný spotřebitel. A pojďme to dělat i bez dotací. Nemohli bychom ovšem dovážet levné šunty ze zahraničí. Kupovali bychom své drahé potraviny? No to bych chtěla vážně vidět, jak by se prodávalo máslo za 80 Kč, o mase ani nemluvím. Ona je totiž pořád skupina lidí, kteří by tu kvalitu měli také rádi, ale prostě si ji nemůžou dovolit.

Pokud tedy chceme nějakou potravinovou soběstačnost, musíme vyrábět za nějakých srovnatelných podmínek, protože se pohybujeme v konkurenčním prostředí.

Nebráním se jiným názorům, ale ze srdce nenávidím psát tendenčně. Všichni velcí zemědělci nejsou špatní a všichni malí zemědělci nejsou dobří. 

Přeji Vám pěkné jaro. Všimli jste si vůbec, jak se pole zelenají? Roste nám nová úroda. Měsíc, dva a média už budou chtít odhady, jaká bude. Rovná se to věštění z křišťálové koule.

Ing. Vanda Rektorisová, ředitelka OAK Chrudim a RAK PA